Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

A jak to teda dopadlo?

18. ledna 2016 v 9:00 | sussanah |  In Vitro Fertilizace
Pondělí 4. ledna 2016 a kontrola, na které se to všechno rozhodne. Budeme nakupovat pro mimčo, nebo pro mě něco na zotavenou?

Celé Vánoční prázdniny, tedy ty dva týdny, jsem poctivě dodržovala klid, často jsem spala, často jedla a na Silvestra jsme si připili jahodovejma Rychlejma špuntama.

V pondělí ráno jsem zase načůrala do skleničky a jeli jsme si pro výsledky. Nevyšlo to. Stejně mi ale vzali krev. Dala jsem jim levou ruku, protože o pravou jsem se bála, že ještě nemám úplně doléčenej ten zánět žíly. Tak mi pro změnu na levý vytovřili 3D modřinu! Něco tak absurdního jsem dlouho neviděla. Dva dny jsem tam měla obří bouli a pak se to začalo rozlejzat do normální, pěkně tmavý modřiny...

Já jsem v podstatě věděla, že to nevyšlo, už týden před kontrolou. Pamatujete, jak jsem vychvalovala kalíšek? Tak má dost podstatnou kontraindikaci a to s tim lékem Utrogestan, kterej se jednak polyká a jednak zavádí. No a dvojitý zavádění prostě není úplně košér, takže jsem se musela vrátit k vložkám. To bylo snad nejhorší ze všeho!!! >.< Nakonec jsem to teda zvládla naplánovat tak, že stačilo mít je na noc, ale stejně fujky.

Po kontrole jsme museli ještě do práce. Cestou jsem byla myslím celkem statečná, ale když jsem dorazila k mamce do kanceláře, už jsem teda statečná vůbec nebyla. Stejně tak nahoře v půjčovně. Když jsem přemýšlela o tom, co budu dělat, když to nevyjde, byla jsem odhodlaná dojít za ředitelkou a požádat ji o přeložení na jiné oddělení. Nejlépe na takové, kde bude pravidelná pracovní doba a bez střídání ranní a odpolední směny. O víkendech nemluvě. Asi jsem tý myšlence věnovala větší mozkovou kapacitu, než té, že jsem těhotná, protože když jsem na půjčovně přestala řvát (a to i před ředitelkou), tak mi řekli, že můžu přestoupit na malou pobočku, protože tam kolegyně dlouhodobě onemocněla. Na jednu stranu je to hrozný, ale na druhou stranu boží. Sice se to celé seběhlo hrozně rychle, další pondělí už jsem byla na pobočce a zítra, tedy dva týdny po té změně, tam už budu na furt, ale jsem ráda.

A pokračování? Koupila jsem si poníka a pár MH panenek =D Dostala jsem papír se kterým se mám objednat k odborníkovi do Prahy, aby mi za tři měsíce vytáhnul tu cystu. Pokud do té doby neotěhotním normálně. Když ne, tak mi jí vyndaj a za další tři měsíce můžeme IVF zkusit znova s nějakou jinou stimulací.

Otázka je ovšem jinde. CHci to projít znova? Zatím bych neřekla... Všichni mě uklidňujou, že to poprvé lidem moc nevychází a každej druhej zná někoho, kdo na to musel jít čtyřikrát, než to vyšlo. Zároveň jsou všichni kolem nás těhotný nebo rovnou roděj. A víte, co mě nasralo snad ze všeho nejvíc? Dva případy porodu, kdy holka vůbec nevěděla, že je těhotná! >.< Bože jak to někdo může nevědět?! Jako jo, jeden případ byl s klukem, kterýho znám a jestli se taková věc má někomu stát, tak on je ten pravej případ... Ale druhej byla hubená sportovkyně, tak jako jak to?

Švagrová se mě snaží uklidnit z druhý strany. Porod má za pár a říká, že si to mám užít, dokud můžu, že mám svou váhu, svou postavu a tak dále a že zkoušet to můžu pořád znova. To se jí to mluví... Jenže si to srovnejte. Při umělém oplodnění do vás měsíc cpou hormony, pak jdete na dost bolestivej zákrok, po pěti dnech na další a pak týden fyzického a psychického klidu, a kromě jediného dne po zákroku s celkovou narkozou nemáte nárok na volno. Přitom by to chtělo minimálně dva týdny. Já měla štěstí, že mi to vyšlo na ty Vánoce a bojovala jsem jen o jeden den, ale když to bude během roku, tak to udělám jak? A když to nevyjde, tak to je přece normální, že to nevyšlo a že můžete jít znova a zase si to celý sama zaplatit. Na druhou stranu po porodu máte volno (samozřejmě myslím pracovní) a okolí vás obdivuje, že jste to zvládla. A pak se lidi diví, že populace stárne.

To jsem se zase rozepsala. Tohle byl zatím poslední článek do této rubriky, uvidíme, jestli ještě někdy nějaký přibude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 20. ledna 2016 v 15:22 | Reagovat

Achjo, čekala jsem že to vyjde.

Já jsem o něco mladší než ty, děti nechci, ale začínám se bát, že se to ve mně jednou zlomí a protože žiju dost sebedestruktivním stylem, tak že budu mít s otěhotněním taky problém... Nevím, asi bych neměla odvahu tohle všechno podstoupit, takže jen za to tě fakt obdivuju. Uvidíš, nějak to dopadne, třeba to přijde, až se přestanete snažit samo (děje se to, ne? :-D ).

2 Sussanah Sussanah | Web | 20. ledna 2016 v 19:45 | Reagovat

[1]: Děkuju :-)

No, taky jsem je nechtěla, a teď, když to nevyšlo, jsem se trochu posunula zpátky a chlácholím se tím, že je zase nechci, ale je to trochu kec. Nevěděla jsem úplně přesně, do čeho jdu. Proto jsem to všechno sepsala, abych si to případně mohla připomenout (kdybych do toho chtěla jít znova) a taky aby měl někdo možnost si o tom přečíst, aniž by ho zahltili tisíce lékařských termínů. A máš pravdu, jak se člověk přestane snažit, někdy to tam padne samo :-D

3 Fredy Kruger Fredy Kruger | 20. ledna 2016 v 22:26 | Reagovat

" Dnes něco koupíme pro mimčo !!"

řve mimčo : " Jsem zvědav !  koupíš  čo ??"

" Koupím ti pacholku... tak... troje  pleny !!"

" Nachci je !  v plenách jsemm zapařený !"
... chlapec je rozčilen, pobouřený !
" Žádné též košilky  s kanýrky !
chci  slipy, onuce, trenýrky !!"

... hoch křičí  do  ucha  mamince

" Je velký !  už bude mu čtyřicet !"
... hovoří dědek  k otci  a  matce

" Pravda !  již velkého máme  my  chlapce !
člověk to ani netuše !" ( řve matka ) :  " Celý jsem rozrušen !"

... i otec křičí : " Jsem rozrušena !"

( matka je muž  a otec je žena )

4 Sussanah Sussanah | Web | 24. ledna 2016 v 11:47 | Reagovat
5 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 25. ledna 2016 v 10:51 | Reagovat

[3]: Super! :-D  :-D  :-D

6 Tereza Matoušková Tereza Matoušková | E-mail | Web | 2. února 2016 v 16:04 | Reagovat

Budu ti držet palce, miláčku. :-) Třeba to nakonec vyjde, ani nebudeš vědět jak. Sestřenka od ex byla taky ze zkumavky a její mladší ségra se podařila o rok později přirozenou cestou. Hlavně se nenervuj. (Já vím, že se mi to snadno říká, ale mám dojem, že právě ty nervičky často brání volnému průběhu.)

7 Sussanah Sussanah | Web | 7. února 2016 v 20:05 | Reagovat

[6]: Děkuju :-) máš pravdu, nervy jsou nejhorší... aleu ž se to docela zlepšuje :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama