Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Pirátský festival a cesta domů

28. června 2014 v 22:12 | sussanah |  365 - čtvrtý rok
Článek v mezičasí. Najdete tu fotky a informace ze dní 20. - 22. června 2014. Když jsem se totiž zamýšlela nad novým systémem, došla jsem k tomu, že nejlepší bude udělat to od pondělí do neděle. Tudíž mi zbyl pátek, sobota a neděle. Tři dny, které se už nedaly započítat ani do starého, ale ani do nového. Proto jsou tady =)


20. 6. 2014
Vstávali jsme nechutně brzo, abychom se stihli nasnídat a dobalit a být v osm nasednutí v autě. Nejlépe už v nastartovaném. Stihli jsme to, ale bylo to vo fous. Cestou jsme se nikde nezastavili, jeli jsme rovnou do La Spezie. Vlastně do Porto Venere, kde jsme se nalodili na loď. Ano, zodiakem. Ještě na břehu jsme zabalili nejchoulostivější věci do odpadkových pytlů, které jsme naštěstí těsně před odjezdem koupili u pana Nguyena. Musela jsem jet hned v první várce, protože kapitán potřeboval zašít kalhoty. Tak jsem tam seděla, držela dva foťáky obalené ve dvou pytlích a modlila se, abychom to přežili. No jistěže jsme to přežili. A dokonce se ukázalo, že moje šicí aura se rozšířila po moři daleko přede mě a kalhoty byly zašitý ještě dřív, než jsem vstoupila na palubu! =D A tím končí to veselý. Začla panika, nic se nestíhalo, super rychle jsme se museli převlíknout do kostýmů a upravit loď na příjezd do přístavu... Stihli jsme to, ale ukázalo se, že oni na nás nebyli vůbec připravený. Museli jsme navíc zakotvit u pontonu! U mrňavýho pontonu, kterej nás sotva udržel... Jediný co, tak tam byla banda harantů, který skandovali "Piráti! Piráti!" Ale bylo to od nich hezký =)
Při příjezdu jsme trochu bubnovali, ale mám pocit, že tentokrát mi to moc nešlo. Ale nikdo nic neříkal, tak snad dobrý. Pak nás každýho skásli o deset éček a jeli jsme na nákup. Auto jsme totiž převezli přímo k přístavu, bylo to od Porto Venere je pár minut jízdy. Nejeli jsme všichni, nevešli bychom se do auta, takže mi kluci dali objednávku a prachy. Táhla jsem zpátky meloun a šest dvoulitrovejch flašek koly =D
Po návratu jsme si zkusili vystoupení pro autobus dětí, kterej nám ohlásili na čtvrtou. Plac byl jeden z nejhorších, pokud ne vůbec nejhorší, na jakym jsem kdy šermovala. Vybírali jsme si ho z vlasů a kostýmů ještě dlouho po vystoupení. Ktšrý taky stálo za to... Čekali jsme hodinu a půl a nakonec se z autobusu dětí vyklubalo pár papalášů ˘_˘ Ale i tak jsme do toho šli. Měla jsem tam dvě výměny a turnajovej souboj. Bála jsem se výměn, ale ty jsem zvládla bez problémů, zato souboj... Začly jsme a á jsem se úplně ztratila, tak jsem zařvala: "Vůbec nevim, co mám dělat/" a Míša na to: " Tak znova!" =D A pak jsme to už celkem pěkně daly, ale dala mi takovej kopanec do břicha, že jsem myslela, že je to konec... Pak mi říkala, že tam nemusím tolik markovat a zdržovat to, jenže tentokrát to prostě rychlejc nešlo =D
No a pak jsme si dali večeři, rozdělili jsme si služby (v osm, ve tři a pak zítra) a měli jsme volno. Mě se al moje služby nezdály, tak jsem si je proházela, abych je měla až třeba v pět. Podařilo se mi to, ale stejně jsem dlouho nemohla zabrat...











Zkusila jsem vyfotit výstřel, ale děsně jsem se lekla =D






21. 6. 2014
Měla jsem mít službu od sedmi, ale nemohla jsem spát, tak jsem nechala spát službu od šesti a vyměnila jsem si to s ním. Byla jsem teda úplně mrtvá, ale na druhou stranu jsem viděla východ slunce =) Kuchař si přišel zakouřit a povídal, ať ho vzbudím v sedm, tak jsem řekla, že ok. No a v sedm jsem šla budit další hlídku, ale kuchařovi už zvonil budík a chrul se, tak jsem ho nechala být. Chtěla jsem si ještě rychle na chvíli lehnout, tak jsem zaplula do postele a nakonec se ukázalo, že jsme všichni zaspali! =D Kuchař mi pak chtěl vynadat, že jsem ho nevzbudila, ale pak jsem mu řekla o tom budíku, tak mě nechal =D A bylo to super, protože v noci jsem skoro nespala, tak mi tyhle dvě hodiny hodně pomohly. Pomalu jsme se probudili rovnou do kostýmovky a chystali jsme se na večer, i když po pravdě jsme ani moc nevěděli, co se bude dít. Teda takhle, dopoledne se nic nedělo, a odpolední akce neměla začít dřív, než ve čtyři. A já měla od čtyř službu (když o tom tak přemýšlím, myslím, že jsem měla služeb nejvíc ze všech... včera dvě, dneska dokonce tři...), tak jsem hned po obědě vyrazila do města. Spíš do přístavu. Chtěla jsem si ho prohlídnout a zároveň si vybrat místo, ze kterýho budu večer fotit ohňostroj. Ale ukázalo se, že na to vytipované místo se nedostanu a schodiště se mi podruhý už zdolávat nechtělo. Navíc jsem na něj měla pifku, protože jsem nahoře šlápla do obrovský mentosový žvejky... A navíc jsem měla kroksy, takže jsem to nemohla ani moc brutálně zďoubávat... Na lodi jsem si poprosila o pytlík a šupla jsem ji do mrazáku a Honza mi ji pak zďoubal =)
Festival měl sice začít až ve čtyři, ale asi tak od tří už na loď chodili čumilové. Kluci jim pomáhali po můstku nahoru, já byla u suvenýrů, ostatní taky někde... Vydržela jsem to celkem dlouho, tak do půl pátý myslim. Pak jsme si řekli, že si zašermujeme na takovym hezkym plácku v přístavu a šli jsme. Vyhlásili nás a angláni nám k tomu zabubnovali. Souboj se mi tentokrát povedl líp, i když jednu část jsem o tempo zvorala a už jsem se nedostala zpátky, naštěstí to nebylo moc vidět. No a rozhodně to bylo lepší, než včera. Potom jsem ještě dělala křoví klukům a vrátila jsem se k suvenýrům. Jo a při tom souboji jsem si roztrhla botu =D
Kluci dál pomáhali lidem na loď. Vynesli tam takovou malou holčičku, která se usilovně držela za uši, mohli jí bejt tak dva, maximálně tři. Měla jsem strach, že si nevšimne konce schodů a spadne, tak jsem k ní šla a položila jsem jí ruku na bříško, aby stála. No a ona místo toho dala normálně placáka! Jak byla, tak mi spadla do tý ruky. Ještěže to byla pravá a já jí chytla! Ale měla jsem z toho infarkt =D
Vyklidnila jsem se a na loď se pak přišli podívat i angláni z tábora vedle. Vyfotila jsem je jejich foťákem a pak jsem jim omluvila s jednim pánem se zrcadlem (naštěstí Čech), že je vyfotí a fotky pošle mailem. Ten mail dali mě a procházeli se po lodi. Pán je fotil, ale vypadalo to, že tomu moc nerozumí... Třeba si je nastavil přímo proti slunci. Tak jsem je ještě nechala postavit na druhou stranu a vyfotit ještě jednou. A když odcházeli, prý ať natáhnu ruku, že mi něco dají. Tak jsem to udělala a oni že je to za tu fotku. Já říkám, že to nejde a oni se začali smát ať se kouknu. Dali mi stříbrnej dublonek =) Na rozloučenou jsem jim každýmu dala razítko La Grace na hřbet ruky =) Pak mě přestalo bavit být u suvenýrů, předala jsem štafetu a šla se chystat na večer.
No a pak jsem měla druhej infarkt. A to když mi řekli, že nezůstaneme na lodi, jak jsme si celou dobu mysleli, ale že půjdeme do vřavy a já že to budu fotit! O.o Vůbec jsem nevěděla, jak ten foťák nastavit. Štelovali jsme to tam čtyři, ale když jsme došli na plac (vnutila jsem se s klukama a karabiniéři byli hrozně vstřícní), stejně jsem to musela ještě poštelovat a nakonec jsem musela fotit na automatiku, protože cokoliv jinýho mi házelo úplně černý fotky... Celá akce byla dost blbě organizovaná. Místo na bitku bylo mrňavý, lidí jak much (v jedný rovině, takže nemohli nic vidět) a časově taky na prd. Asi deset minut tam klulci jen stáli a čekali a pak se to celý sfouklo asai za tři minuty. A hned pak se spustil ohňostroj. Přenastavení foťáku a jeho aplikace na stativ byla fičák, ale zvládla jsem to moc pěkně =) Jinak musí říct, že karabiniéři byli fakt v pohodě. Kluci mi pak přišli říct, kde budou hlavně bojovat, abych si tam mohla připravit foťák, tak jsem se tam postavila a ptám se jich, jestli je to v pohodě. A oni, že se tam bude bojovat. A já na to, jasně to jsou moji kluci =D
Po ohňostroji jsme se vrátili na loď a rozmýšleli se, jestli jít na večeři. Nikomu se nám nechtělo prodírat se savem trrsajících italů, ale nakonec nás přemohl hlad a šli jsme. Teda jen ve čtyřech. Někteří padli, někteří šli pařit a muž zůstal a lodi, aby jí hlídal. Cesta na véču byla děsivá, spousta nalitejch lidí... Nejdřív jsme mysleli, že jsme přišli pozdě, ale nakonec jsme dostali meloun a kolu =) Obrovskej meloun =D Ještě jsem ho kus nesla zpátky na loď. Pak jsem si půl hodiny počkala na službu, ale nakonec ji za mě vzali, tak jsme mohli jít spát =)
Jo a vlastně! Během dne se na lodi ukázal naprsoto boží Jack Sparrow! Mám s nímm i fotku. Až jí dostanu, tak se s ní pochlubím =)




















22. 6. 2014
Porto Venere. Poslední zastávka před cestou domů. Už jsem byla celkem unavená naprosto ze všeho. Odjezd z lodi proběhnul v klidu, ale fakt se mi už nikam nechtělo... Auto nás vyhodilo a ještě hledalo parkovací místo, tak jsem si ani nemohla vytáhnout plavky ˘_˘ byla jsem z toho pěkně naštvaná, protože muž samozřejmě skočil do moře prakticky hned. Nakvašeně jsem to tam procházela, až jsm našli naprosto boží pláž. No, pláž... =D Šutrákovitej vlez do moře. Sešli jsme se tam skoro všichni a nikdo jsme neměli plavky, tak jsme tam všichni hópli ve spoďárech =D Jen nevim, jak je možný, že jsem zase měla černou podprdu a bílý tanga... =D Po vykoupání jsme zvládli dokonce i sprchu, která byla na tý první pláži. A ano, celou cestu domů jsem jela svobodná =D Hned se mi ulevilo a byla jsem i schopná ocenit, jak je to tam krásný. Ještě jsme si dali zmrzku (naprosto výbornou!!!) a nebylo vyhnutí, museli jsme jet...






Někde na severu Itálie, foceno z auta

Do Hradce jsme dojeli asi v šest ráno. Naložili jsme auto a dojeli domů... A po snídani jsme šli hned spát =)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lila Lila | 29. června 2014 v 8:54 | Reagovat

krása :) Moc hezký článek i fotky, pěkný "dizajn" na blogu :) Uřčitě se sem zse někdy kouknu. :)

2 sussanah sussanah | Web | 29. června 2014 v 10:17 | Reagovat

[1]: Děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama