Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

R4 - den třístý třicátý osmý 23. 5. 2014

24. května 2014 v 21:59 | sussanah |  365 - čtvrtý rok
Velká akce! Celej den byl celkem v klidu, docela jsme se i těšila do práce, protože jsem měla být jen na centrálním pultu. A tam já chodím ráda. Ostatní sice tvrdí, že je to na prd, ale já klidně přiznám, že si na něm odpočinu. Nemusím poslouchat hrající si děti, nemusím hledat knížky, nemusím vydávat rezervace, nemusím počítat hry a kufříky, nemusím prostě nic dělat.

Jsem jen milá na lidi a když si s něčím nevím rady, vykulím oči a pošlu je nahoru =D Ale před pátou hodinou mi volala kolegyně z půjčovny, že si jedno mimčo natlouklo hlavičku a že volali záchranku, ať je pošlu nahoru, až přijedou. Maminka nakonec sešla dolů, kromě mimča s dvakrát takovou hlavičkou měla ještě jednoho chlapečka. Sedla si s mimčem a já s chlapečkem jsem šla před knihovnu počkat na sanitku. Přijeli ani ne do minuty, od chvíle, kdy maminka sešla dolů. Což mohlo celý být tak do pěti minut od zavolání. Spíš rychlejc. Chlapečka jsem poslala za maminkou, aby věděla, že už jsou tu. A já jsem jim šla naproti, aby věděli, že tu jsou správně. Mávla jsem na ně, zeptala jsem, jestli jedou pro naražený mimčo a když řekli, že jo. Tak jsem je vzala za maminkou. Děsná hrdinka. Ale pak jsem byla ještě hustší, pan záchranka nechtěl brát kočár a staršího bráchu s sebou, tak maminka volala odvoza a já jsem řekla, že všechno zvládnu a chlapečka jsem si nechala u sebe na pultě. Celou dobu mi vyprávěl, ale to byly takový hlody! =D Děsně milej chlapeček a ještě se ukázalo, že k nám chodí se školou =) Asi za čtyřicet minut si pro něj přijel strejda a bylo po akci.
Po práci jsem šla za mužem a když jsem odběhla na nákup, tak mě nějakej byznysman pozval na kafe! Zastavil mě na chodbě (říká se tomu chodba, když je to mezi obchoďákama?) a povídá: "Slečno, není to příliš troufalé, ale mohl bych vás pozvat na kávu?" Hustý =D Řekla jsem mu, že mě to sice těší, ale že muže by to nepotěšilo, tak chudák odešel. Pak mě napadlo, že čim je člověk starší, tím hůř se mu seznamuje, protože už má spoustu negativních zkušeností a těžko je překonává. Stejně jako vědomí, že by ten druhej mohl bejt vrah, zloděj... No nic =D

Už jsem hodně unavená =D

Chlapečkovi jsem slíbila, že až příště přijde,
vytisknu mu tuhle fotku, ab ymu to ve třídě věřili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katrin Katrin | Web | 25. května 2014 v 13:01 | Reagovat

Skvělé počtení. To se mi na chození do práce líbí nejvíc, že to není ten samý opruz jako vysedávat každý den v té stejné lavici, ale člověk může zažít i takovéto věci...

2 Sussanah Sussanah | Web | 26. května 2014 v 9:23 | Reagovat

[1]: tak naštěstí se takovýhle věci moc často enstávají, ale pravda je, že to pak daleko rychleji uteče :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama