Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Modrý měsíc

7. září 2013 v 10:12 | sussanah |  povídky
Na Srdci blogu zveřejnili povídkovou soutěž. Setkání s nejoblíbenější literární postavou. Horní hranice znaků byla 1800, mně se podařilo vejít se do 1797 znaků, teda pokud se do toho nepočítá i nadpis...
Dlouho jsem váhala, kterou postavu bych chtěla potkat. Nejdřív jsem myslela na Cyrana, pak třeba na Monte Walshe (Muž se srdcem kovboje), nebo i na Enyse (což se nakonec stejně ukázalo jako protipravidlové, když ještě nevyšel knižně). A v konečném výběru jsem se vrátila k Cyranovi =) Doufám, že snad nemusím psát, že jeho autorem je Edmond Rostand.
Tak a teď konečně samotná povídka.


***


"Svůj širák odhazuji v dál…"
"S grácií tam leží on! Vidím, že slečna byla přítomna mému souboji v Burgundském hotelu."
Otáčím se za hlasem. A moje procházka rázem nabírá jiný směr. Ano, je to historická akce. Ano, spousta lidí na sobě má kostým. Já ho taky mám. Ale tohle není jen tak někdo. Tohle je…
"Cyrano…"
"Je mi ctí, že ve Vaší paměti utkvělo i mé jméno. Smím já znát Vaše?"
"Kateřina. Jsem Kateřina," soukám ze sebe a v záchvatu slušného vychování mu podávám ruku. Nezaváhá ani vteřinu a s úklonou ji líbá.
"Smím Vás doprovodit do cíle Vaší cesty?" promluví sametovým hlasem.
"Bylo by mi potěšením, " jak bych taky mohla odmítnout? "Ale já nemám žádný cíl. Jen tak tu bloumám."
"Budu tedy bloumat s Vámi."
Nabízí mi své rámě a já ho přijímám. Proplétáme se úzkými uličkami. Staré domy se nad námi sklánějí a z jejich podloubí dýchá chlad. Možná kvůli tomu mám po těle husí kůži. A možná taky ne. Možná je to tím, že jsem zavěšená do muže, který mě naučil milovat a nenávidět. Být oddaným přítelem a zabíjet své nepřátele. Proč jen ten příběh musí končit tak, jak končí?
"Cyrano, můžu se na něco zeptat?"
"Ne, neptejte se má paní. Znám otázku, znám i odpověď, ale nechci ji vyslovit. Nechci kazit chvilku, kterou pro sebe máme. Je příliš krátká…"
"Jak to myslíte?"
"Není možné, aby spolu byli člověk jako vy a postava jako já moc dlouho. Ale dnes je modrý úplněk. Už bude vidět nad střechami. V předvečer takové noci jsou možné zázraky. A já jsem si přál vás."
"Copak jste mě znal?"
"Ne autor, ale ten, kdo příběh čte, ten mu dává duši. Když si představuje postavy, když si k nim vytvoří vztah. Nikdy mne nikdo nemiloval tak, jako Vy."
Stoupám si na špičky, abych ho mohla políbit. Zavírám oči a i když jsem se ho ani na chvilku nepustila, najednou se nemám čeho opřít. Je pryč. Jsem sama s modrým měsícem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Adelaine Adelaine | Web | 7. září 2013 v 11:02 | Reagovat

"Ne, neptejte se má paní. Znám otázku, znám i odpověď, ale nechci ji vyslovit. Nechci kazit chvilku, kterou pro sebe máme. Je příliš krátká…" To vážně pěkné, nejvíc mě to zaujalo v celém příběhu.

2 sarush ef sarush ef | Web | 7. září 2013 v 12:07 | Reagovat

To je výborný.

3 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 7. září 2013 v 13:44 | Reagovat

[1]: přesně tak...

4 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 7. září 2013 v 21:19 | Reagovat

Děkuju :-)

5 Gilandhel Gilandhel | Web | 8. září 2013 v 9:01 | Reagovat

To je všechno?! :-( :-( Víc, víc, víc. ;-)

6 Gilandhel Gilandhel | Web | 8. září 2013 v 9:03 | Reagovat

[5]: Doufá, že vyhraješ, nádherná povídečka. :-D

7 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 8. září 2013 v 9:20 | Reagovat

[5]: víc nejde :-D bych se nevešla do limitu...

[6]: děkuju :-)

8 Dragita Dragita | Web | 23. září 2013 v 23:56 | Reagovat

tak o je vážně dobré, má to hloubku a chytí to za srdce (aspoń mě to tak připadá) :-)

9 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 24. září 2013 v 10:02 | Reagovat

[8]: děkuju :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama