Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Fantazie 3. kapitola

29. prosince 2010 v 15:57 | sussanah |  povídky
Pro psaní třetí kapitoly jsem si chtěla najít nějaké obrázky Atreje (Noah Hathaway) a náhodou jsem u toho narazila i na původní knihu Nekonečný příběh (Michael Ende). Asi si jí budu muset přečíst =)
Další kapitolku najdete pod perexem. Doufám, že se bude líbit! =)

´
"Tak co, jak je to daleko k tobě domů?" Zeptal se Atrej.
"Asi tak hodinu." Řekl jsem po chvilce, kterou mi zabralo zorientování se.
"Vidíš tamhleten posed?" Ukázal jsem přímo před nás.
"Nevím přesně, co je posed, ale vidím tu boudu na stromě."
"Jo, to je posed. Tak z něj je vidět město. Půjdeme kolem něj a pak už to bude kousek."
"Dobře. Tak jdeme, čas máme jen do zítřejšího večera." Řekl Atrej a rázně vyrazil. Najít cestu zpět nebude těžké, ten posed znám už spoustu let. A od posedu je ta bříza krásně vidět.
***
"Katie bydlí tady." Ukázal jsem zpoza keře na nejbližší dům.
Bylo něco po jedenácté. Sedli jsme si za keř a začali se dohadovat, jestli jít Katie vzbudit, nebo jestli počkat na ráno.
"Taky by ses možná měl do něco oblíknout." Poznamenal jsem na adresu jeho sporého oblečení. Pořád měl na sobě to, v čem jsem ho poznal. Kožené kalhoty a vestu. Atrej se na sebe podíval.
"Co je na tom špatného? To ty máš divné oblečení." A šťouchnul do mě, až jsem hrcnul na zadek.
"Nech si toho." Snažil jsem se tlumit smích.
"Nezapomeň, že jsme v jiné době. Lidi tady nejsou zvyklí potkávat polonahé indiány. Prostě si aspoň půjčíš moje tričko. Dobře?" Navrhnul jsem.
"No. To by asi šlo." Zvážil Atrej situaci a místo ke Katie jsme se odplížili ke mě.
***
"Čau kluci." Táta ještě nespal.
"Ahoj tati." "Ahoj pane Baxi."
"Atreji, nevěděl jsem, že můžeš opustit Fantazii."
"Je to jen výjimečné, do zítřka, víte?"
Co jsem je seznámil, je to o dost snadnější. Navíc taťka si to ve Fantazii docela užil. Sice mě překvapilo, že mu to stačilo jen jednou, ale to asi bude holt ta dospělost. Víc jsem to teda neřešil.
"Bastiene, proč jsi ho vlastně přivedl večer?" Zeptal se taťka, když Atreje zaujala televize.
"No, řekl jsem přání a nedošlo mi, že tady je večer no. A on má jenom dvacet čtyři hodin."
"Proč?"
"No to nevím, i Fantazie má nějaká pravidla."
"Ale ne, proč jsi si přál, aby sem mohl?"
Zaváhal jsem. Tentokrát jsem nevěděl, jestli mu můžu říct pravdu.
"Dobře, jestli mi to nemůžeš říct, tak já to vydržím, ale až bude po všem, tak mi to budeš vyprávět, jo?" No to je teda síla!
"Budu! Slibuju!" Čapnul jsem Atreje za ruku a odtáhl ho do pokoje dřív, než by si to taťka mohl rozmyslet.
"Wau, tak to nechápu! Normálně by to ze mě páčil, dokud bych to nevyklopil a dneska nic!" Sypal jsem ze sebe, zatímco jsem hledal ve skříni nějaké tričko, které by se na Atreje aspoň trochu hodilo. Byl krapet udělanější než já a taky musíte uznat, že dát mu tričko s křiklavým potiskem, by nebylo úplně nejvhodnější. Ale po chvíli pátrání jsem našel přesně "atrejovské" tričko. Tmavě hnědé, s dlouhými rukávy, trochu vytahané a hlavně jednobarevné. Čistá bavlna. To si může odnést i s sebou.
"Tak jo. A nosí se to pod nebo na vestu?"
"Pod."
No. Musím říct, že kdybych byl holka... Ježiš na co to myslíš ty vole?! Okřiknul jsem se v duchu a raději jsem se šel podívat z okna, jestli není Katie náhodou vzhůru.
"Hele!" Užasle jsem zíral z okna.
Atrej už měl hotovo a přistoupil k oknu, aby se taky podíval.
Katie seděla na posteli a před ní se vznášelo něco modře světélkujícího. Něco, co mi bylo až moc povědomé.
"To nemůže být pravda." Vydechnul Atrej.
"Takže si to myslíš taky? Myslíš, že je to Orin?" Zeptal jsem se nevěřícně.
"Ale Orin má přece Dětská císařovna!" Atrej stále zíral do Katiena okna. Ostatně já taky.
"Musíme za ní hned." Otočil se a chtěl vyběhnout z pokoje. Chytil jsem ho v poslední chvíli.
"Počkej, nemůžeme tam jen tak vpadnout. Její máma a babička by nám vyprášily kožichy."
"Já nemám kožich." Ohradil se Atrej a chtěl se mi vytrhnout.
"To se jen tak říká a navíc mám lepší nápad."
Zatáhnul jsem ho zpátky k oknu. Nutno podotknout, že kdyby se bránil, neměl bych sebemenší šanci.
"Ráno jsme si povídali z oken, zavolám na ní, jestli se nechce jít projít. Tajně. A třeba nám to vyjde." Atrej se posadil na židli u stolu. Ta není z okna vidět. Aspoň jsem to předpokládal.
"A co když nebude chtít? Nebo co když jí něco ovládá? Co když je zlá? Jak to, že má Orin ona?"
"Třeba to ani není Orin."
"Bastiene!"
"Nojo, já vím. Může být." Ale nechtělo se mi tomu věřit. Císařovna by přece netajila jeho ztrátu. Pokud ovšem...
"Atreji, kdy jsi naposledy mluvil s Císařovnou, nebo jí alespoň viděl?"
Atrej se zamyslel. Podíval se na mě a s obavami v hlase řekl, že od doby, co jí předal Orin, jí na vlastní oči neviděl. To už je ale pekelně dlouho. Aspoň dva roky.
Najednou mi to všechno začalo zapadat. Císařovnu nikdo neviděl dva roky. Katie je nemocná dva roky. Byla ve Fantazii. Atrej s ní mluvil. Věděla, že jsem to byl já, kdo zachránil Fantazii. A navíc má Orin.
"Katie je Dětská císařovna." Vydechl jsem po chvíli ticha.
"Ale to není možné."
"Je to možné. Všechno to dává smysl."
Vysvětlil jsem mu svou teorii. Atrej si ji převaloval v hlavě a pak s ní začal pokyvovat, jako by se snažil dopomoct tomu, aby to i jemu zapadlo do sebe.
"Možná, že máš pravdu."
Nepřerušoval jsem ho, vypadalo to, že ještě něco řekne.
"Ale jestli jí máš. Tak co s tím budeme dělat? Jak se sem vůbec dostala?"
"Myslím, že když byla Katie ve Fantazii, setkala se s Císařovnou. A pak se něco pokazilo." Brilantní teorie, jen co je pravda.
"Co když měla Císařovna taky přání?" Napadlo najednou Atreje.
"Jak to myslíš? To ona přece plní přání."
"No právě, jestli ona plní přání, nemůže si přece sama nic přát. Neměl by jí to kdo splnit. A pokud měla přání v přítomnosti Katie, tak se opravdu mohlo něco pokazit."
Pak jsme pár minut jenom seděli. On na židli. Já na posteli. Pak si přisednul ke mě. Oba jsme pozorovali Katie, (nebo snad Císařovnu?), jak si pohrává s Orinem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 16:19 | Reagovat

Páni to je skvělé. Jsem ráda, že jsem ještě na pc. Bude další? *psí oči a andělský úsměv*

2 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 16:43 | Reagovat

[1]: bude =) akorát jsem se trochu ztratila v Atrejovi, asi si budu muset střihnout jednorázovku o mě a o něm :-P

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 16:56 | Reagovat

[2]: V tom případě se těším i na ní :D

4 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 17:03 | Reagovat

[3]: já taky :-D

5 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 17:26 | Reagovat

Mimochodem bude ještě dneska vyhodnocení nebo ne? (jsem v těhle věcech od přírody netrpělivý tvor XD)

6 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 17:31 | Reagovat

[5]: to nevím, Kriza nepíše...

7 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 17:36 | Reagovat

[6]: Aha, to je škoda XD Já naopak píšu právě ono drabble do dalšího kola, takže na to zrovna myslím. A stejně doufám, že se to stihne ještě dneska. V poslední době musím pořád psát, tak bych už nejraději byla u čtvrtého kola :-D

8 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 17:39 | Reagovat

[7]: závislačko :-D a co takhle pokračovat ve svých povídkách? =)

9 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 17:44 | Reagovat

[8]: Snažím se XD Až v pátek (tedy pokud to stihnu) A pokud ne, tak bude v pátek jedna z povídek na přání. :-D

10 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 17:50 | Reagovat

[9]: moje moje moje moje??? joj ojojo??? :-D :-D :-D
teda, to se těšim víc, než jsem myslela :-P

11 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 17:51 | Reagovat

jé, tři otazníky udělaj srandovního smajlíka :-D

12 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 18:04 | Reagovat

[11]:[10]: Myslím, že ano. Teď je tady to dilema - Severka nebo povídka na přání :-?  :-D

13 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 18:05 | Reagovat

[12]: no že váháš, povídku na přání! :-D

to se nám tu zase projevila moje sobecká půlka 8-)

14 Berenika Berenika | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 18:15 | Reagovat

[13]: Ok, popravdě jsem se v Severce trochu zasekla a nemůžu napsat jistý úsek, který tam chci mít. Takže povídky na přání *odškrtává si v bločku* :-D

15 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 18:21 | Reagovat

[14]: výborně :-D

nojo, záseky, to znám :-?  doufám, že Fantazii dokončím dřív, než se ke mě zase nějakej přijde podívat :-x

16 Abyss Abyss | E-mail | Web | 29. prosince 2010 v 19:51 | Reagovat

Knížka "Nekonečný příběh" je skvělá, takže určitě doporučuji přečíst, hodně věcí je původně úplně jinak :)
Já měla NK ráda i jak jako film, tak i jako seríál, tyhle příběhy to je prostě moje :)

17 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 29. prosince 2010 v 20:01 | Reagovat

[16]: muž mi jí právě dovezl! psala jsem mu, ať se ve městě podívá, jestli jí mají a on mi jí rovnou koupil! :-P mám teď dilema, jestli číst, nebo psát :-x  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama