Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Moji největší přátelé

13. listopadu 2010 v 9:14 | sussanah |  Téma týdne
Dlouho jsem si říkala, že na tohle téma nebudu psát. Ale pak mě napadlo, že bych přece jen mohla.
Lidští přátelé jsou nestálí, sem tam nespolehliví a rozhodně ne věční.
Zvířecí přátelé, to je jiná =)
Dodnes si pamatuju svoje první morče =D
A přestože už někteří z vás tato videa znají, stejně je sem dám znovu. Jsem na ně totiž pyšná =)

Jetro a Roxy



Ale abych nebyla jen sentimentální, tak musím přiznat, že mě někdy docela dost pruděj! =D
Hlavně když mě naprosto očividně ignorujou, nebo když dělají něco, co nesmějí a přitom to moc dobře vědí. No ale co, na ty xichtíky se nedá moc dlouho zlobit =)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nine (DH) Nine (DH) | Web | 13. listopadu 2010 v 10:44 | Reagovat

Na zvířata, a obzvlášť ta naše, nedám dopustit. Jsou to skutečně největší přátelé! Co jsem na světě, pamatuju si 5 psů, co jsme měli. Jak jsem Anetce dělala prohlídku baráku - nosila jsem ji v náručí a ukazovala jí jednotlivé pokoje a říkala, kdo tam spí, nebo co se v které místnosti dělá. Vše potají, když nikdo nebyl doma, neboť Anetka mohla být max. na předsíni, kde měla i pelíšek. Byla to kníračka.
Chudák Don si se mnou vytrpěl, ale nikdy mi neublížil. A pamatuji si, jak ho trápili ohňostroje :-( A jak náruživý cestovatel MHD to byl :-D Se prostě sebral, nějak se dostal přes plot a vydal se na zastávku MHD a jel pryč :-D Jen jsme ho pak třeba 3 dny neviděli a pak se buď vrátil sám, nebo jej táta musel vyzvednout v útulku... Německý ovčák.
Sam, to byl pán pes :-D Bernský salašnický. To je ten, co mě honil po zahradě a chtěl žužlat tkaničky na holinkách :-D Zakusoval kočky, ale pak se nádherně staral o zatoulané koťátko :-) (než se znovu zatoulalo - to pak Sam vzteky hned při první procházce zabil kočku...) Ten už bydlel v kotci na zahradě a bylo nádherné, když se zavrtal přes noc do boudy a ráno mu z ní koukala jen hlava a packy :-) Bohužel si taky moc dobře pamatuju, jak umřel :-(
Ben. Ten byl z útulku, táta potřeboval hlídacího psa na pumpu :-) A Ben byl opravdu ostřejší :-D Ale byla jsem úplně první, které dovolil ho drbat na břiše! To je krásná vzpomínka :-) Pak táta s pumpou skončil a Beník (taky německý ovčák) se přestěhoval k nám na zahradu. Jelikož tu už ale bydlel Sam, museli jsme mu vybudovat kotec na druhé straně zahrady - nesnášeli se. Což byla škoda :-( :-) Ani Ben už není, ale pořád jeho kotec na zahradě stojí, i jeho oblíbené křeslo, na kterém lehával a vyčkával, než s ním půjdeme na procházku nebo se s ním pomazlit (což jsem chodila často a strašně ráda :-) ). Měl pak ale velké problémy se zády a kyčlemi a museli jsme ho nechat uspat. Jen nikdy nezapomenu na to, jak jsem se ráno probudila s tím, že už Beník není, že ho táta nechal uspat hned ráno, pak jsem šla pro noviny nebo něco, vracím se a před domovními dveřmi leží spokojený živý Ben... Že veterinář přijde až odpoledne... Na jednu stranu jsem měla radost, že se s Benem můžu ještě jednou pomazlit, ale na druhou stranu to bylo hrozně těžké :-( :-(
Teď máme Zulinku a nedám na ni dopustit. Té můžu říct všechno, je s ní sranda, nezklame... :-) Asi se zvednu a půjdu se s ní pošmudlit :-))

Tak jsem si tu hezky zavzpomínala na naše zvířátka, všechno si to hezky znovu probulela, a... - nevím, jak pokračovat :-D :-)

2 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 13. listopadu 2010 v 10:56 | Reagovat

[1]: týjo, to ses rozpovídala =)
já v tom článku nechtěla bejt moc sentimentální a i když je Roxy teprve druhý pes, který je můj (babička samozřejmě psy měla, ale to nebylo až takové), tak vím, jaký je vzpomínat :-(
a stejně vím, že si pořídím další čumáky :-)

3 Berenika Berenika | E-mail | Web | 13. listopadu 2010 v 10:56 | Reagovat

Taky jsem měla morčata... Byla jsem ještě dost malá - tak druhá třída - a čekala jsem, až táta večer přinesl krabici. Koukala jsem se na ni a poslouchala to šuštění. Dodnes si to dokážu vybavit... A tak jsem se dostala Terezinku. První morče. XD Nevím proč jsem jí tenkrát pořád říkala  Terezie. Matně si vzpomínám, že to mám z toho, co mi někdo řekl ve škole. Naprosto jsem netušila, kdo je Marie Terezie, ale její druhé jméno mě tak okouzlilo, že jsem podle ní tenkrát pojmenovala morče. Druhý den jsem dostala další dvě. Bělku (no, to proto že byla bílá XD) a Orlíka (to vážně nevím proč) Je mi líto, že u nich nemám skoro žádné fotky... No, pak jsem měla pískomily, německého ovčáka, kterého jsem opravdu milovala, a prý mě i učil chodit a teď už jenom králíky a tátova služebního ovčáka Dastyho, ale nevím proč už k němu nedokážu mít ten vztah jako k Artíkovi (ten první pes)

Ta videa jsou opravdu úžasná. Mám dojem, že jedno jsem už viděla, ale líbí se mi stejně, jako kdybych se koukala poprvé XD

A k a-tlupě mi napsali, že potřebuju mít blog zaměřený na jednu věc - ne na mišmaš jako dřív XD Takže jsem trochu začala měnit strukturu, abych měla opravdu jen literaturu. Ale dává mi to zabrat XD Z 31 článků v říjnu mi zbylo 14 a v listopadu z 5 nezůstal žádný XD Taky uvidím, co z toho vyjde, každopádně myslím, že AT buzde stát za to.

4 Berenika Berenika | E-mail | Web | 13. listopadu 2010 v 10:56 | Reagovat

[2]: O dvacet šest sekund dřív než já :-D

5 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 13. listopadu 2010 v 11:03 | Reagovat

[3]: mě ještě nenapsali nic, ale myslím, že by to mohlo vyjít, chtěla bych se totiž zařadit do koníčků a zájmů, když tu mám i fotky
a o očistci mi nemluv, před přihláškou do AK jsem taky solidně vyklízela a mazala :-D

a taky mám pocit, že prvního psa jsem milovala naprosto nejvíc a že už to nikdy nebude takové :-x  ale i tak je miluju :-)

6 Berenika Berenika | E-mail | Web | 13. listopadu 2010 v 11:07 | Reagovat

[5]: To ano. Já se pořád neubráním tomu srovnávání. Prostě Artík byl takový a takový a Dasty by tohle nikdy neudělal a tak dále. Proto už nechci mít stejnou rasu. Mám ráda saluky. Připadají mi takoví vznešení, krásní, a myslím, že německé ovčáky by mi nepřipomínali.

7 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 13. listopadu 2010 v 11:10 | Reagovat

[6]: já bych i mohla mít stejnou rasu, protože voříškové vypadají každý jinak =) ale mamka byla alergická, tak jsme museli šáhnout po yorkovi a rozhodně toho teda nelituju! =) ty fámy o tom, že je to postelovej pes jsou na hlavu postavený bláboly :-D

8 Nine (DH) Nine (DH) | Web | 13. listopadu 2010 v 14:03 | Reagovat

[2]: Taky jsem neměla v plánu se za prvé takhle rozkecat, a za druhé takhle moc vzpomínat :-D Já už si život bez psa neumím představit. Než jsme si pořídili Zulinu, chvíli jsme právě bez hafana byli, a bylo to takové divné... :-)

Banner přidán :-)

9 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 13. listopadu 2010 v 19:15 | Reagovat

[8]: děkuju =)

já už bych bez psa taky nemohla být =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama