Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Fénis 7.

23. června 2010 v 8:59 | sussanah |  Fénis
Jedeme dál, země se točí... =)



Tak tomu jsem nevěřila. No, tomu, že je průvodce ještě jo, protože jinak by nás tu ten první jen tak nenechal. Ale tomu o mě jsem nevěřila. Bylo to na mě asi vidět.
"Vím, že mi nevěříš a vlastně, já sám bych si nevěřil. Ale prostě se to tak stalo." Už se netvářil tak sebevědomě, ale stejně se pořád pěkně usmíval. I tak jsem se rozhodla to dál nerozebírat.
"Tak mi to tu ukaž." Usmála jsem se a konečně pustila jeho ruku. Bylo to zvláštní, ale moc se mi nechtělo. Připadala jsem si ale hloupě. Jela jsem sem takovou dálku kvůli Casanovovi a nakonec se zabouchnu do někoho jinýho? To ne. Nejdřív musím vědět, jestli by mě chtěl. ÁÁÁÁ!!!! Už mi hrabe, ale vážně hodně. Nad čím to vlastně uvažuju? Nad zavrhnutím milého kluka ze současnosti, kterému se evidentně líbím, kvůli někomu z minulosti, kdo mě vůbec nikdy neviděl a vlastně ani nevím, jestli mě vidět může? Asi se nechám od Lucy doprovodit domů.
Začal mi vyprávět o hradu a byl daleko poutavější, než ten první. Asi ho to vážně bavilo. Provedl mě i místnostmi, do kterých se normálně nechodí.
Povídali jsme si o všem možném. Vlastně i nemožném. Řekl mi, že má mladší sestru a společně s ní a rodiči bydlí pod hradem. Ano ano... Jen pár domů od mého pokoje. Neuvěřitelné.
Ani jsem si to neuvědomila a už jsme stáli před domem. Všimla jsem si, že se Fede potutelně usmívá za oknem. Trochu jsem se začervenala a podívala se na Lucu.
"Dala bys mi svoje číslo?"
"Jasně. A ty mě pak prozvoníš, jo?" A tak jsme to taky udělali. Kdybych neměla na pozadí TU fotku, skoro bych i zapomněla, proč jsem sem přijela. Ještě jsme se vyfotili, abychom si to přidali k číslu, ach ta moderní technika. Rozloučili jsme se a protože mi zítra začíná "práce", zeptal se Luca, jestli nebudu chtít společnost.
"Zítra ještě asi ne. Nejdřív se budu chtít s prckem seznámit. Ale kdybych měla nouzi, tak ti zavolám. Dobře?"
"Dobře, budu na přímu." Usmál se. Dal mi pusu na tvář a odběhl. Stála jsem tam, dokud nezmizel za rohem. Otočil se a zamával mi. Skoro mi to podrazilo nohy. Spokojeně jsem se doloudala do domu. Fede už se naplno smál.
"Proč se tak směješ?" Naštěstí jsme si potykali, takže jsem si přišla jako s kamarádem.
"Protože si spadla do sítě lásky." Mám takovej pocit, že to nebylo všechno, co mi chtěl říct, ale přišla Silvie a přivedla prcka.
"Tak tohle je tvoje nová teta Adelaide. A Adelaido, tohle je tvůj nový synoveček Paolo."
Snížila jsem se do Paolovi výšky a podala mu ruku.
"Ahoj."
Culil se a kroutil se a byl hrozně roztomiloučkej. Pak mi podal ručičku a z toho, co mumlal by se jedno ahoj určitě složilo. A začala mi šichta.
Po umytí, nakrmení a uložení Paola, jsem umyla a nakrmila sebe. Pak jsem se natáhla na postel a přemýšlela o dnešku. Ležela jsem tam, s rukama pod hlavou, a hlavou se mi honili Luca a Giacomo.
Sáhla jsem po telefonu, abych se podívala na obě fotky. Sotva jsem se na něj podívala, začal zvonit. Tak příšerně jsem se už dlouho nelekla. Byla to esemeska od Lucy.
"Dobrou noc, krásná Adelaido. Dnes to pro mě byl úžasný den! Luca."
Vytřeštila jsem oči. Polilo mě horko a mozek mi přestal pracovat. Přetočila jsem se na břicho a ještě několikrát jsem si to přečetla.
Věděla jsem, že je bezpodmínečně nutné, abych odpověděla nějak inteligentně. Nevtíravě. Netrapně. No prostě lidsky.
"I tobě dobrou noc Luco. Jsem ráda, že ti bylo tak fajn, jako mě. Adelaide."
Odeslat. Kéž bych ho mohla vidět, jak se tváří, když si to čte. Při odesílání se mi zobrazila Lucova fotka, usmála jsem se na ní. V té chvíli jsem zapomněla, že jsem se chtěla kouknout ještě na jednu. Přetáhla jsem přes sebe deku a naprosto spokojená jsem usnula.
Mobil ležel na nočním stolku. S budíkem nastaveným na nechutně brzo.
A mě se zatím zdálo o Fénisu. O Lucovi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Berenika Berenika | E-mail | Web | 23. června 2010 v 9:10 | Reagovat

Bezva! Jsem ráda, že jsem ještě tuhle kapitolku stihla...No, alespoň budu mít co číst až se vrátím XD Takže pokračování...

2 lucrecia lucrecia | Web | 23. června 2010 v 18:04 | Reagovat

och ta láska, jsem se při tom musela pořád culit. skvělá kapitola

3 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 23. června 2010 v 21:13 | Reagovat

[1]: bude snad brzo ;)

[2]: já jsem se culila, když jsem to psala :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama