Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Učitel 17.

9. května 2010 v 17:52 | sussanah |  Učitel
Když byli všichni před tělocvičnou.

Honza byl skrytý jejich pohledům za rohem budovy. Neměl to v plánu, ale čekání ho nudilo, tak kroužil a prostě to takhle vyšlo. Slyšel tedy jejich rozhovor.


Hodina byla pro mě tentokrát docela náročná. Bolelo mě celý tělo. Naštěstí nával endorfinů mi dělal docela dobře. Po hodině jsem se na Petra usmála a šla se převléct. Doufala jsem, že na mě bude čekat před šatnou. Čekal. Byla jsem ráda, ale na druhou stranu mě čekalo jedno rozhodnutí. Sáhla jsem si na kapsu kalhot, abych se ujistila, že předmět doličný je na svém místě. Byl tam a pálil. Usmála jsem se na něj.
"Dneska byl dlouhej den, co?"
"Jo, to byl." Přitakal a objal mě.
Vyšli jsme před tělocvičnu. Zastavila jsem se. Teď, nebo nevim kdy.
"Napadla mě taková věc, víš? Včera jsem udělala velkej úklid a je tam dost prázdno a po tom, co se stalo dneska, asi bys měl mít tohle." Mluvila jsem rychle, asi mi bylo těžko rozumět. Ale musel pochopit, když viděl na mé dlani dva klíče na kroužku. Vzal mou napřaženou ruku do dlaní a usmál se na mě.
"Máš strach, že se navzájem zabijeme, nebo mě u sebe chceš takhle rychle?"
"Maruška je pryč." Pokrčila jsem rameny. Bylo to to jediné, co mě v tu chvíli napadlo. Nevěděla jsem, která z Petrem nabízených odpovědí by byla pravda. Možná obě.
***
Tak ona mu dává klíče od svého bytu. No, tak toho bude panenka litovat. Honza se usmál a odhodil stéblo trávy, které před chvilkou okousával jako párátko. Se samolibým úsměvem se vydal domů. Cestou spřádal plány. V každém z nich jinak využil informace o klíčích. V každé z nich měl ty klíče on.
***
"Děkuju." Objal mě a dal si klíče do kapsy.
"Ale zatím se stěhovat nebudu, jo? Jenom kdyby bylo nejhůř, tak přijdu."
"Proč?" Zeptala jsem se udiveně. To jsem nečekala.
"Nejdřív tě musím líp poznat. Co když jsi bláznivá maniačka, která mě chce nalákat do svého doupěte a tam pak zamordovat a sníst?" Zeptal se hlasem naprosto vážným, ale obličej se mu kroutil smíchy. Oba jsme se rozesmáli a doloudali se k autu.
***
Honza zatím čekal, až se Petr vrátí domů, aby mohl začít realizovat jeden ze svých plánů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucrecia lucrecia | Web | 9. května 2010 v 18:29 | Reagovat

ty po posloucháš s tou rychlostí další kapitoly :D ...honza je pořád muj favorit

2 ká | Web | 11. května 2010 v 7:23 | Reagovat

Je to doobré! :-)  Kolik plánuješ pokračování?
Ať máš dost sil dokončit vše rozdělané!

3 Dragita Dragita | Web | 17. ledna 2011 v 11:19 | Reagovat

jsem napnutá k prasknutí :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama