Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Fénis 2.

25. května 2010 v 22:01 | sussanah |  Fénis
Tak to nakonec nebude jednorázovka... =)

Zbytek prohlídky jsem prošla jako ve snu. Svírala jsem foťák a čučela jako magor. Když nás průvodkyně vyprovodila před bránu, sedla jsem si na lavičku a zírala. Pořád jsem se nějak nemohla vzpamatovat z toho, co se mi stalo. Vůbec nejdivnější na tom bylo to, že si nikdo nevšimnul, že jsem byla pryč. Ať už fyzicky, nebo jen myslí. A taky se nezdálo, že bych přišla o nějaký čas tady. To jsem ale nemohla říct s jistotou.
Po pár minutách jsem seběhla kopec k parkovišti a ještě se jednou podívala zpět.

Nasedla jsem do autobusu. Autobusák byl už trochu nervozní, ale naštěstí né kvůli mě. Ukázalo se, že se ztratilo jedno ze dvou dětí, které okupovaly autobus. Byla jsem ráda, že ostatní nezahlíží na mě. I když pár z nich se podívalo.
Dokud mi hrad nezmizel z dohledu, dívala jsem se. Poslední dva výlety už ani nevím, kam byly. Celou cestu domů jsem plánovala, kdy se na Fénis vrátím. Měla jsem nedobytný pocit, že se s Giacomem můžu setkat. Možná. Rozhodně jsem to musela ještě jednou zkusit.
Znovu a znovu jsem si přehrávala tu chvíli a došla jsem k závěru, že to spustil ten erbík nad krbem. To ve mě udržovalo naději, že by to možná šlo. Vrátit se.
A zmizelo to, když jsem ho vyfotila. To mě zase mohlo hodit zpět. Takže cestovku už bych měla. Ten jen přijít na to, proč mě neviděl...
Po návratu domů jsem hned zapnula internet a vyhledala si heslo Giacomo Casanova. No... Ve skutečnosti je teda mnohem hezčí, než jak tvrdí historici. Uklohnila jsem si rychlou večeři a vrátila se k serfování. Projížděla jsem last minuty, stáže, jazykové pobyty... Úplně všechno, co mě napadlo. Pak jsem našla něco zajímavého. Aupair do mladé rodiny ve vesnici pod Fénisem! Několikrát jsem zaktualizovala stránku, abych se ujistila, že mi nehráblo. Nehráblo. Vůbec nejlepší na tom bylo datum nástupu. Za tři měsíce. To je tak akorát čas na zlepšení mojí italštiny. Zavolala jsem kamarádovi, aby mi přeložil životopis a motivační dopis a doporučení. Aupair jsem už naštěstí dělala. A docela mi to šlo. I když už jsou to asi dva roky. Kamarád naštěstí neměl do čeho píchnout, takže ani ne za hodinu jsem odesílala email a modlila se, aby mě vybrali. Zatímco email putoval virtuální sítí, já jsem na té síti ještě hledala rychlo kurz italštiny. A měla jsem docela štěstí. Byl to sice jeden z těch dražších, ale zato začínal už za týden.
Natáhla jsem se na postel. Všechno mi to až podezřele pěkně vychází. Čumákovala jsem do stropu a přemýšlela. Práce mi začíná až za rok. Zní to divně, ale mám dohodu s tátou. Za rok odchází jeho sekretářka do důchodu a bude potřeboval novou. No a já jsem vyučená. Takže jsem se dohodli, že mám rok osobního volna s kapesným a pak nastoupím. To mi víc než vyhovuje. Dvakrát týdně chodím na jógu, dvakrát do posilovny, když se mi chce, tak na pokec s kamarádkama. I když toho poslední dobou docela ubývá.
Poznamenala jsem si do diáře všechna data, která jsem si na tom internetu vyhrabala a vlezla jsem si do vany. Celej večer, dokud jsem neusnula, jsem se modlila, aby si mě vybrali.
Ráno jsem rovnou nažhavila komp, i když jsem moc nevěřila tomu, že tam už bude odpověď. A taky nebyla.
Abych se rozptýlila, stáhla jsem si všechny fotky a začala je upravovat. Zarazila jsem se u fotky s ním. Dlouho jsem se nemusela rozmýšlet. Zkopírovala jsem ji na flešku a do mobilu.
Před jógou jsem si skočila do fotolabu, aby mi ji vytiskli. Sice se divili, že chci jen jednu, ale platím, tak mi ji udělali.
Na józe jsem se krásně uvolnila. A cestou domů jsem děkovala Bohu, že mi neposlal toho přítele, jak jsem ho o něj prosila. Protože fakt nevím, jak bych mu vysvětlovala, že jedu pryč na tak dlouho. A že se ani nechci vrátit... Ale to jsem zatím nepřiznala ani sobě.
Doma na mě čekal email.
Vybrali mě!!! Mám infarkt...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 $tar$-Girl$ $tar$-Girl$ | Web | 25. května 2010 v 22:18 | Reagovat

Pěkné :-)

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 26. května 2010 v 15:26 | Reagovat

Bezvadná kapitolka

3 lucrecia lucrecia | Web | 26. května 2010 v 16:58 | Reagovat

super, jsu zvědavá jestli se s ním setká

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama