Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Učitel 7.

21. dubna 2010 v 9:32 | sussanah |  Učitel
Hned druhej komentář u minulýho dílu mě vyděsil, protože jsem zapomněla pochválit pravidelnou čtenářku Aprílčanku! Tak i jí děkuju, že mě čte =)
A teď si přečtěte, jaké bylo kino...

Z práce jsem běžela jak blázen. Chtěla jsem se připravit na večer, to dá rozum. Když jsem se dostala domů, měla jsem na přípravu dvě hodiny. To bylo víc, než jsem potřebovala. Oblečení jsem si vybrala už včera večer. Vzhledem k obsahu mého šatníku to zase nebude taková bomba, ale bude mi pohodlně a to je nejdůležitější. Takže volba padla na rifle, oblíbené tričko s Garfieldem, hnědej svetřík a zelený sako. Ještě jsem si dala menší sváču (zakončenou zubním kartáčkem), aby mi nekručelo v bříšku a byla jsem připravená vyrazit. Nečekala jsem dlouho a už mi zvonil telefon. To znamenalo, že mám tak sedum minut na dostání se před barák. To bylo dobré. Ještě jsem si hyperrychle skočila na záchod. To je moje prokletí, kam přijdu, hned hledám záchod...
Před barák jsem doběhla dřív, než Petr přijel. To bylo dobře. Ještě jsem se před prosklenou stěnou upravila. Zrovna jsem si kontrolovala, jak vypadám zezadu, když se ozvalo troubení. Trochu poděšeně jsem se otočila, jestli Petr nevidí, jak se prohlížim. Ale naštěstí ne. Nebyl to on. Ale stejně jsem toho radši nechala. Překonala jsem těch pět metrů, který dělily barák od silnice a prakticky hned, jak jsem to udělala, už přede mnou brzdilo Petrovo auto. Nasedla jsem.
"Ahojky!" Zářivý úsměv. Ten mě tak dostává!
"Ahoj! Jsi přesnější než moje hodinky." Usmála jsem se. Byla to smutná pravda, moje hodinky se už několik let pomalu přesouvají na druhý břeh, ale já nemám to srdce jim ulehčit.
Cestou jsme si povídali o všem možném. Ani jsem to pořádně nevnímala, byla jsem hrozně nervozní. Těšila jsem se na film a na to, že spolu budeme sami.
Měli jsme štěstí a zaparkovali v ulici naproti kinu. Měli jsme ještě skoro půl hodiny, tak jsme šli na kafe. Ale to se jen tak říká. Já měla černý čaj a Petr ovocný. Přestože normálně mluvim jako protržený stavidlo, dneska jsem se nezmohla na kloudnou větu. Měla jsem pocit, že jsem se utopila v jeho očích. Samozřejmě, že fyzicky by to bylo těžký, ale víte, jak to myslim. Ta barva. Přesně jako půlnoční nebe.
Lístky kupoval Petr, takže jsem nevěděla, kde budeme sedět. Pět minut před začátkem jsme zaplatili čaje. Ne, nebojte, já nic neplatila. I když jsem chtěla. A přesunuli jsme se do sálu. Petr mě vedl. Stoupali jsme stále výš a výš a pak Petr zahnul do TÉ uličky! Abyste rozuměli, TA ulička, je ulička pouze s dvojsedačkama! Začalo to líp, než jsem čekala. Než jsem se vůbec odvážila doufat.
Ještě jsem si rychle odběhla, no jo, přesně tam... Vrátila jsme se těsně před zhasnutím světel. Usadila jsem se a trochu se zavrtěla, abych se uvelebila. Petr se taky zavrtěl. Dotýkali jsme se rameny. A oba jsme byli ztuhlý jak sochy. Teď mi to přijde k smíchu, ale tam v tom kině jsem se pořádně zapotila. Chtěla jsem se ho dotýkat, ale nechtěla jsem vypadat nedočkavě. Klasické dilamatum.
Pustili film. Na začátku pár trailerů, pak nějaký reklamy a nakonec konečně Imaginárium!
Počáteční strach z toho, že budu celou dobu upjatá a zdřevěním z toho, zmizel po pěti minutách. Tak jsem se u toho filmu, ne snad bála, to ne, ale byl tak strhující, že jsem se taky nechala strhnout a když běžely závěrečné titulky, přistihla jsem se, že sedím nakloněná k Petrovi, oběma rukama ho objímám za paži a vytřeštěně hledím na plátno. On měl pravou ruku zřejmě úplně odkrvenou, jak jsem mu ji tiskla, ale levou... Levou mě držel za koleno! A ano, taky se ke mě nakláněl. Oba jsme si to uvědomili ve stejný okamžik a pomalu jsme se rozpletli.
"Líbilo?"
"Líbilo."
Líbalo. Přes celé závěrečné titulky. Vyhnalo nás až světlo v sále a odcházející dav.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucrecia lucrecia | Web | 21. dubna 2010 v 10:31 | Reagovat

tak to mě dostalo, hlavně ten konec, krása

2 Berenika Berenika | E-mail | Web | 21. dubna 2010 v 13:11 | Reagovat

Nedokážu si představit lepší pokračování, super.

3 Aprílčanka Aprílčanka | Web | 21. dubna 2010 v 15:43 | Reagovat

Úžasné... :-) Strašne sa mi páči tvoj štýl písania... len tak ďalej!
Pozrela som si trailer toho filmu... je to... zvláštne :-D

4 Cherry - PaťušQá :) Cherry - PaťušQá :) | 21. dubna 2010 v 16:23 | Reagovat

ahoooj.. krásny článok a aj to video.. obieham ako sa mááš? :)) já fájn :(

5 Basee‼Kris♥SB <3 Basee‼Kris♥SB <3 | Web | 21. dubna 2010 v 20:02 | Reagovat

ahojky, mám na blogu důležitý článek pro affs, tak si ho prosím přijď přečíst.
B.

6 ká | Web | 22. dubna 2010 v 7:21 | Reagovat

Piš, piš, piš! A budu Tě furt otravovat a budu! ;-) Piš i další věci! Je to dooobrééé!

7 Dragita Dragita | Web | 17. ledna 2011 v 10:37 | Reagovat

škoda že u nás nemáme dvojsedačky:-D
čte se to samo a i když jsou díly krátké, tak mi to nevadí a hnedka musím skočit na další;)

8 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 17. ledna 2011 v 12:05 | Reagovat

[7]: jé, tak to jste teda o moc připravení!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama