Soutěž New Weird je zařazena do žebříčku PAF!

Ostrov v ráji - 6. Bylo to...

13. ledna 2010 v 23:03 | sussanah |  Ostrov v ráji
Minule jsme končili v trochu napjaté situaci. Jak se to vyvíjelo dál? V celém článku ;)


Nedostala jsem se v úvahách moc daleko. Předběhnul mě. Zatímco jsem se zarytě dívala na jeho hrudník a pucovala ho kapesníčkem (který spíš už špinil), vzal můj obličej do dlaní. Ztuhla jsem. Moc jsem ho toužila políbit. Ale zároveň jsem z toho měla strach. S chlapama mi to nikdy moc nevycházelo a tenhle byl... Dokonalej... Nechala jsem si hlavu nasměrovat, jak chtěl. Seděli jsme tam. Hleděli si do očí. Kdyby zapadalo slunce, byl by to dokonalej kýč. A počkat! Byl to dokonalej kýč. Usmála jsem se, když jsem si to uvědomila. Pohladil mě palcem po čelisti. Po páteři mi zamrazilo. Rozhodla jsem se už na nic nečekat a políbila jsem ho. Polibek mi oplatil. Objal mě a přitisknul si mě k sobě. V tu chvíli mi bylo jedno, že mi tak velkoryse předává krvavé fleky, které se tak těžko perou. Navíc jak jsme se líbali, rozdráždilo to jeho ránu a ta začala bohužel znovu krvácet. Kdyby to někdo viděl, rozhodně by začal přemýšlet, koho z nás má zachránit, a kterému zabodnout dřevěný kolík do srdce.
Na nic z toho jsem v tu chvíli ale nemyslela, to až později, když jsem na to vzpomínala. To bylo opravdu často. První polibek od Nicka Slaughtera. Ani to, co se stalo potom, mi tu vzpomínku nemohlo pokazit. Byla dokonalá.
No, jak jsme se tak líbali. Dost daleko od okraje skály. Na nic jsme nemysleli, alespoň já ne. Mačkala jsem se k němu a objímala ho a nechala se objímat. No jenže pak jsem něco zaslechla...
Chtěla jsem to ignorovat a nekazit tu úžasnou chvíli. Jenže se to ozvalo podruhé a tentokrát to slyšel i Nick. Sakra...
Přestal mě líbat, přiložil mi prst na ústa a zadíval se do míst, kde jsem i já slyšela ten podivný zvuk. Kdyby to bylo jen jednou, vinila bych nějaké zvíře. Ale Nick zřejmě znal zdejší zvířata líp, než já.
Když se ujsitil, že zůstanu sedět, vydal se přikrčenej do křoví. Což se mi samozřejmě vůbec nelíbilo. Co když je tam nějakej magor s bouchačkou? Plížila jsem se za ním. Nakonec, jsem přece policajt. Po očku jsem sledovala Nicka, abych se zařídila podle něj. Sice jsem se jen těžko zbavovala myšlenky na jeho rty, ale musela jsem. Obličili jsme křoví. Jak jsme se blížili, uslyšeli jsme další zvuky. Začínala jsem tušit, co najdeme.
Křoví bylo hustější, než jsem předpokládala. Chtěla jsem se vrátit a nerušit, ale nechtěla jsem riskovat, že se pletu. Plížila jsem se dál.
Měla jsem pravdu jen z poloviny. Opravdu jsme našli muckující se dvojici. Ale nebyli to lidé, jak jsem předpokládala. Bylo to něco srandovního, chlupatýho a malýho. Chtěla jsem se smát, ale neměla jsem to srdce je vyrušit. Byli ode mě asi dva metry a byla šance, že mě neslyšeli. Očima jsem hledala Nicka. Už taky nalezl zdroj hluku a přemáhal smích. Posunky jsme se domluvili na návratu na naše místo.
Když jsme tam dolezli, museli jsme se začít smát. Což ty tvorečky nejspíš vyrušilo, ale nemohli jsme jinak! Smáli jsme se a objímali se a bylo nám fajn. Slunce zapadlo. Bylo na čase odebrat se do postele. Pokud jsem dobře počítala, zítra mě čekal ten pracovní pohovor.
Pomalu jsme vstali a ruku v ruce se vydali zpět na pláž.
Snažila jsem si zapamatovat cestu. Mlčeli jsme, ale byli jsme si blízko. Sem tam jsme se dotkli i volnou rukou. Někdy to bylo smítko. Někdy kapka krve. Však to znáte.
Doprovodil mě k hotelu. U dveří mě obejmul a znovu políbil.
"Pojď se mnou nahoru. Co kdybych tam zase měla nějakýho magora."
"Jestli tam půjdu, tak tam bude určitě."
Mrknul na mě a já se zasmála. Vzala jsem ho za ruku a vedla k pokoji. Přede dveřmi jsem se zastavila a zadoufala, že dnes budeme opravdu jediní magoři v pokoji my dva.
Otevřela jsem dveře, rozsvítila a s Nickem jsme prohlédli celý pokoj. Po ujištění, že v pokoji není nikdo nezvaný, jsem zavřela dveře. A zhasla.
"Bože! Oslepl jsem!"
"Říkala jsem si, že..."
Už jsem to ale nestihla ani doříct, ani domyslet.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Basee!!Kris Basee!!Kris | Web | 13. ledna 2010 v 23:45 | Reagovat

Oooo:D...krásne jsi to napsala;-):-D...páni,neverila bys,jak netrpelive jsem na tuhle kapitolu čekala:-D a vyplatilo se:D...už se nemužu dočkat pokračka:D...pls co nejdríve;-):-D
Krása;-):-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama